Table of Contents

Country Reports

LM Report 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

Politika zákazu nášlapných min Produkce a přeprava Skladování a destrukce Nášlapné miny/UXO – Oběti a pomoc postiženým Finanční podpora odminovacím aktivitám

Klíčové události od května 2001: Na třetím setkání členských států Dohody, informovala Česká republika o tom, že dokončila destrukci více jak 320,000 nášlapných min, které skladovala v červnu 2001. Česká republika neakceptovala fakt, že proti-dopravní mina s nástražným čidlem je podle Dohody o zákazu nášlapných min zakázána (česká zbrojovka nabízela tuto minu na zbrojním veletrhu v květnu 2001). V souvislosti s možností společných vojenských operací české armády a armád ne-členských států Ministerstvo obrany ČR potvrdilo, nelegálnost jakékoli přepravy nebo užití nášlapných min na území ČR. V  průběhu roku 2001 došlo ve dvou nesouvisejících případech k úmrtí čtyř lidí a zranění jednoho v důsledku manipulace s nevybuchlou municí. Česká obuvní firma Zeman vyvinula speciální obuv, chránící před výbuchem, pro pyrotechniky a další osoby, které pracují v zaminovaných oblastech.

Politika zákazu nášlapných min

Česká republika podepsala Dohodu o zákazu nášlapných min 3.prosince 1997 a ratifikovala ji 26.října 1999, 1.dubna 2000 se stala členskou zemí této Dohody. Příslušné legislativní úpravy vstoupily v platnost v souladu s článkem 9 Dohody 3.prosince 1999^[1].

Na třetím setkání členských států Dohody v září 2001 v nikaragujské Manague Českou republiku reprezentovali Alexandr Slabý, ředitel Sekce multilaterálních vztahů, Ministerstva zahraničních věcí ČR, a Pavel Bechny z české ambasády v Kostarice. Alexandr Slabý deklaroval, že: “Česká republika pečlivě sleduje....debatu o některých typech nášlapných min, které jsou vybaveny citlivými pojistkami. Podle našeho názoru Ottawská konvence neřeší otázku nášlapných min. Možným řešením by bylo užití Úmluvy o zákazu nebo omezení užití určitých konvenčních zbraní a Protokolu o zákazu nebo omezení užití min, nástražných pastí a dalších zařízení, jak je uvedeno v Doplňovacím protokolu II. Česká republika si je vědoma rozdílných pohledů na tuto problematiku a očekává, že rozhovory členských států o článku 2 Dohody povedou k nalezení odpovídajícího řešení. Vzhledem k mnoha rozdílným aspektům celého problému, nepočítáme v tuto chvíli s žádnými unilaterálními kroky. Pokud se členské státy shodnou, že celý problém lze řešit v rámci Ottawské konvence, jsme samozřejmě připraveni toto rozhodnutí akceptovat a v duchu kooperace přijmout odpovídající opatření na státní úrovni.“^[2]

Slabý dále dodal, že “zde není, žádná platforma na monitorování min, kterým se nevěnuje Ottawská konvence.“ Podle jeho prohlášení, byl program zničení zásob nášlapných min dokončen v červnu 2001. ČR nabídla své zkušenosti z této oblasti také dalším zemím. Česká republika se také připojila k prohlášení, které učinila Belgie jménem EU.^[3]

V říjnu 2001 byla ustanovena meziresortní ministerská pracovní skupina, v které zasedli ministři obrany a zahraničních věcí, aby se zabývali záležitostmi, souvisejícími s Úmluvou o konvenčních zbraních a Dohodou o zákazu nášlapných min^[4]; oba dokumenty zahrnují nášlapné miny s citlivými pojistkami.

Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že “kdyby padlo rozhodnutí zabývat se celou problematikou v rámci Dohody o zákazu nášlapných min, mohla být celá problematika projednávána na zasedání Stálého výboru v květnu 2002. Představitel ministerstva dále uvedl: “podle naší interpretace se tímto typem zbrojního materiálu zabývá Doplňovací protokol II.....nevidíme důvod, abychom se účastnili jakékoli debaty na toto téma v rámci Ottawské konvence“.^[5]

Pracovní skupina se setkala v březnu 2002. Na žádost o poskytnutí výsledků tohoto jednání ministerstvo zahraničních věcí odpovědělo, že “informace z tohoto zasedání mají interní charakter. Přesto očekáváme, že se některé z těchto informací objeví v prohlášení České republiky na čtvrtém setkání členských států. Bohužel nás nenapadlo informovat vás o postojích České republiky dříve.“ Dále bylo doplněno, že pracovní skupina neměla v květnu 2002 v úmyslu, informovat o výsledcích své debaty Stálý výbor. ^[6]

V otázce použití a přepravy nášlapných min při společných vojenských operací s armádami ne-členských států, představitel Ministerstva obrany vysvětlil, že “užití a přeprava nášlapných min na českém území jsou ve všech svých ohledech nezákonné.“^[7] Ve svém dopise ICBL prohlásil český ministr obrany Jaroslav Tvrdík, že “pokud by se ČR účastnila jakékoli vojenské operace, učinila by tak plně v souladu se všemi svými mezinárodními závazky.“^[8]

Česká republika se účastnila zasedání Stálého výboru v lednu 2002, ČR zde reprezentoval Josef Vítek z Ministerstva zahraničních věcí. Nezapojil se však do žádné debaty. Ivan Pinter, poradce stálé české mise při OSN v Ženevě, se zasedání Stálého výboru zúčastnil v květnu 2002.

Česká republika vydala na základě článku 7 Transparentní zprávy 15.srpna 2000, 30. dubna 2001, 15. června 2001, a 3. května 2002.^[9]

Stejně jako v předchozích letech hlasovala Česká republika 29. listopadu 2001 pro Rezoluci Generálního shromáždění OSN číslo 56/24, která podpořila Dohodu o zákazu nášlapných min.

Česká republika přijala Doplňovací protokol II. Úmluvy o konvenčních zbraních a na základě článku 13 této Úmluvy vydala 2. listopadu 2001 pravidelnou výroční zprávu. Zpráva obsahuje stejné informace jako v předešlém roce, včetně prohlášení, že dekontaminační a odminovací práce v bývalém sovětském vojenském prostoru Ralsko budou dokončeny na sklonku roku 2001 (viz. níže v sekci Nášlapné miny/UXO – Problémy a oběti). Nové informace se vztahují k české účasti ve Stabilizačních silách SFOR v Bosně a Hercegovině a v Kosovských ochranných silách KFOR v Kosovu.^[10]

10. prosince 2001 se delegace ČR tvořená ambasadory Milanem Hovorkou a Ivanem Pinterem ze stálé české mise při OSN v Ženevě, Josefem Vítkem z Ministerstva zahraničních věcí zúčastnila třetí výroční konference členských států Doplňovacího protokolu II. Na druhé konferenci členských států Úmluvy o konvenčních zbraních v prosinci 2001 doplnili výše zmíněné české představitele také Pavol Sepelák, ředitel odboru mezinárodních organizací Ministerstva zahraničních věcí, a podplukovník Richard Mácha, náměstek odboru mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky, Ministerstva obrany. Česká republika se připojila k prohlášení, které učinila Belgie jménem EU.^[11] Česká delegace prohlásila, že je připravena podporovat působnost časově neomezené skupiny vládních expertů“, která se bude zabývat problematikou “výbušných válečných pozůstatků“. Dále delegace vyjádřila svou plnou podporu americko-dánskému návrhu, který se týkal zjistitelnosti nášlapných min. V této souvislosti se však vyjádřila rezervovaně k návrhu na vytvoření nového protokolu. ^[12]

V listopadu 2001 vznikla na Ministerstvu obrany ad hoc expertní skupina, která se zabývá problematikou nášlapných min a nevybuchlé munice (UXO). Skupina má poradní mandát a spolupracuje s Ministerstvy zahraničních věcí a vnitra. Cílem je zlepšit komunikaci a informovanost v oblasti problematiky nášlapných min a UXO a připravit odpovídající informační background pro mezinárodní jednání. ^[13]

Produkce a přeprava

Produkce nášlapných min byla v České republice zastavena v roce 1989. V květnu 2001 na zbrojním veletrhu IDET (Mezinárodní výstava obranných a bezpečnostních technologií a speciálních informačních systémů) v Brně vystavovala a nabízela česká zbrojovka Poličské strojírny proti-dopravní miny Horizont PD-Mi-PK s nástražným čidlem.^[14] Protože jsou tyto miny konstruovány tak, aby při kontaktu s člověkem explodovaly, je tento druh min podle názoru ICBL zakázán na základě Dohody o zákazu nášlapných min. Vedoucí české delegace na třetím setkání členských států Dohody v této souvislosti prohlásil, že si vyžádá o celé záležitosti zprávu od svých podřízených.^[15] V lednu 2002 jiný český oficiální představitel prohlásil, že nebylo vydáno žádné oficiální prohlášení, protože česká strana nepovažovala užití těchto min za porušení Dohody o zákazu nášlapných min.^[16] V dubnu 2002 Ministerstvo zahraničních věcí znovu prohlásilo, že považovalo “PD-Mi-PK za legitimní vojenské zařízení, které může být používáno v souladu s Doplňovacím protokolem II.“^[17] Ministerstvo však zároveň informovalo producenta těchto min, že o celém případu informovala ICBL ve svém Landmine Monitoru a doporučilo firmě konzultace, v případě, že se rozhodne v budoucnu tyto miny opět vystavovat a nabízet.^[18]

Podle vyjádření českých představitelů se v ČR nenacházejí žádné nášlapné miny s protimanipulačními čidly, které by byly tak citlivé, že by hrozil jejich výbuch při náhodné manipulaci člověkem.^[19]

Skladování a destrukce

Jak bylo uvedeno již v Landmine Monitoru z minulého roku, čeští oficiální představitelé uvedli, že veškeré zásoby nášlapných min byly zničeny k 15. červnu 2001.^[20] Podle zprávy vydané 30.dubna na základě článku 7 bylo 324,412 nášlapných min zničeno, včetně 1416 min typu PP-Mi-Sr, které byly zničeny ještě předtím než se ČR stala členským státem Dohody o zákazu nášlapných min (322 996 nášlapných min bylo zničeno poté, co Dohoda nabyla 1. dubna 2000 právní platnost).

Navíc bylo v roce 1997 zničeno, v souladu s Doplňovacím protokolem II., 44 353 nášlapných min typu PP-Mi-Na.^[21] V září 2001 na třetím setkání členských států Dohody ČR oznámila, že od roku 1997 zničila celkem 366 349 nášlapných min.^[22]

Zpráva vydaná 30. dubna 2001 a na základě článku 7, tvrdí, že bylo zničeno 131 540 nášlapných min typu PP-Mi-Sr, ale zpráva vydaná 30. června 2001 říká, že min tohoto typu bylo zničeno pouze 130 155. Tato nesrovnalost byla českými představiteli vysvětlována jako důsledek personálních změn při sestavování těchto zpráv.

Při destrukci zásob nášlapných min, byla vyčíslena cena na zničení jedné nášlapné miny na 41 korun (zhruba 1,35 dolarů). Celkem stálo zničení všech zásob nášlapných min 14,5 miliónů korun (zhruba 1,4 miliónů dolarů). ^[23]

Česká republika se rozhodla ponechat si 4 859 nášlapných min pro účely povolené podle článku 3 Dohody o zákazu nášlapných min (1385 kusů střepinových min typu PP-Mi-Sr; 3344 kusů střepinových min typu PP-Mi-Sr II; a 130 kusů střel typu KUS, vybavených nášlapnými minami typu PP Mi-S1M^[24], každá střela KUS nese pět min tohoto typu).^[25] Tyto údaje se podle zpráv vydaných 30. června 2001 a v březnu 2002 na základě článku 7 nezměnily. Ministerstva zahraničních věcí a obrany neví, jestli některé z těchto min již byly použity.^[26] Zpráva z 30. dubna 2002 vydaná na základě článku 7, říká, že ČR dosud vlastní 4 849 nášlapných min, včetně 1 375 nášlapných min typu PP Mi-S1M, což napovídá, že 10 z těchto min již bylo použito.^[27]

Problémy s nášlapnými minami a nevybuchlou municí

Odhady, uvedené ve zprávě z 2. listopadu, vydané na základě článku 13 Doplňovacího protokolu II., říkají, že dekontaminace a odminování bývalého sovětského vojenského prostoru v Ralsku budou dokončeny v roce 2001. Vzhledem k tomu, že v prostoru Ralska byly objeveny další kontaminované plochy v celkové rozloze 3 500 hektarů, musely být původní odhady revidovány. Vláda ČR se rozhodla prodloužit dekontaminační práce v prostoru Ralska až do 31. prosince 2003.^[28] Některé části Ralska jsou přitom natolik kontaminované, že bude trvat nejméně deset až dvacet let, než bude možné jejich civilní využití.^[29] Zpráva z 30. dubna 2002, vydaná na základě článku 7, upozorňuje na ohromný pokrok v dekontaminaci zasažené půdy (pouze 15 kusů munice na hektar), předchozí zpráva přitom hovořila o 500-1000 kusech munice na hektar.^[30] Bývalý vojenský prostor je v současnosti kontrolován místními autoritami, dekontaminační práce provádí týmy vojenských odborníků v součinnosti s policejními pyrotechniky.^[31] Na konci roku 2001 bylo již objeveno a zničeno 52 573 kusů UXO (vyjma dělostřelecké munice). ^[32]

Vojenský prostor Ralsko (asi 250 čtverečních kilometrů) je řídce obydlen a pokryt převážně lesy. Obec Ralsko pokrývá 170 čtverečních kilometrů bývalého vojenského prostoru a byla založena v roce 1992 po odsunu sovětských vojsk. Žije zde 6000 lidí. Nebyly zde žádné vážné nehody v souvislosti s UXO. Nejrizikovější oblasti jsou označeny a oploceny. Místní obyvatelé jsou dobře informováni o nebezpečí jaké představuje UXO i o tom jak se chovat v případě, že na UXO narazí. V souvislosti s vládními nařízeními jsou na obecních informačních tabulích i na obecních webových stránkách k dispozici informace, upozorňující na rizika UXO. Tyto informace se objevují také ve vysílání regionální televize. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v celé oblasti existují plány na přilákání soukromých investorů a vybudování průmyslové zóny. Jiné plány počítají s turistickým a rekreačním využitím ralských lesů. ^[33]

Příležitostně dochází k nehodám s UXO také v jiných částech ČR, jedná se většinou o pozůstatky druhé světové války. Většina těchto pozůstatků je nalezena při stavebních pracích v blízkosti městských center. Za dekontaminaci jsou v těchto případech odpovědny policie a Ministerstvo vnitra. Podle odhadů Ministerstva vnitra došlo v průběhu roku 2001 ke zhruba 12000 případům s UXO (vyjma dělostřelecké munice). ^[34] Vzhledem k neexistenci centrální statistiky je však možné, že tento údaj zahrnuje také případy UXO (anglická zkratka pro termín “unexploded ordnance“ tzn. nevybuchlá munice) z vojenského prostoru Ralsko. Od ledna 2002 mají všechny místní policejní oddělení povinnost hlásit případy UXO na pyrotechnické oddělení Ministerstva vnitra. ^[35]

V říjnu 2001 našla skupina dobrovolníků při čištění řeky Vltavy v blízkosti města Český Krumlov tři miny. Policejní vyšetřování však ukázalo, že se jednalo pouze o prázdné obaly, z nichž byla odstraněna explozivní náplň. Patrně je do řeky odhodili čeští příslušníci mezinárodních vojenských kontingentů SFOR a KFOR, kteří mají nedaleko místa nálezu kasárna a kteří si zmíněné obaly pravděpodobně přivezli z některé ze svých balkánských misí.^[36]

Nášlapné miny/UXO – Oběti a pomoc postiženým

V únoru 2001 odhadovalo Ministerstvo obrany, že nehody spojené s UXO postihly od roku 1960 zhruba 200 až 300 lidí. V roce 1997 byli UXO zraněni tři lidé; v roce 1998 byli dva lidé zabiti a dva zraněni; v roce 1999 byli tři zabiti a patnáct zraněno; a v roce 2000 byli tři zabiti a čtrnáct bylo zraněno. V průběhu roku 2001 došlo ve dvou nesouvisejících případech k úmrtí čtyř lidí a zranění jednoho v důsledku manipulace s UXO. Podle Ministerstva vnitra však tyto statistiky nerozlišují mezi nehodami, způsobenými UXO a těmi, zapříčiněnými ukradenými zbraněmi.^[37]

V průběhu českého angažmá v jednotkách UNPROFOR v letech 1992 až 1995, utrpěl jeden český voják lehčí zranění nohy, poté co šláp na nášlapnou minu.^[38]

Zdravotní pojištění je v ČR povinné, občané si však mohou vybrat, u které pojišťovny budou pojištěni. Pojištění představuje kompenzaci příjmů v případě pracovní neschopnosti v důsledku zdravotního postižení.^[39] V případě, že ke způsobení tohoto zdravotního postižení dojde při výkonu zaměstnání, je povinností zaměstnavatele uhradit tuto kompenzaci postiženému, v případě smrti je tato kompenzace vyplacena pozůstalým. Podobný systém platí také v případě zaměstnanců armády. ^[40]V červnu 2001 vláda požadovala, aby byl lidem se zdravotním postižením vyplácen příplatek na dopravu.

Lidem se zdravotním postižením se věnuje mnoho neziskových organizací a všechny se shodují na tom, že v péči o zdravotně postižené došlo v posledních letech k ohromnému pokroku.^[41]

Finanční podpora odminovacím aktivitám

V roce 2001 poskytla ČR 50 000 dolarů organizaci International Trust Fund for Demining and Mine Victims Assistance se sídlem ve Slovinsku. Stejná částka byla vyčleněna i pro rok 2002. Ministerstvo zahraničních věcí navrhlo, aby česká vláda podpořila také International Centre for Humanitarian Demining v Ženevě včetně Implementation Support Unit.^[42]

České jednotky sil mezinárodních sil SFOR a KFOR se podílely na odminovacích pracech v oblastech, které spadaly pod jejich kontrolu.^[43]

Výzkum a vývoj

Česká obuvní firma Zeman vyvinula speciální obuv, chránící před výbuchem, pro pyrotechniky a další osoby, které pracují v zaminovaných oblastech. Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že se na tomto projektu nepodílí, je však připraveno zprostředkovat potřebné kontakty a případně přispět také finančně.^[44]

---

^[1] Zpráva (formulář A)vydaná 30. června 2001 na základě článku 7, platná pro období do 30. června 2001

^[2] Prohlášení Alexandra Slabého, ředitele Sekce multilaterálních vztahů, Ministerstva zahraničních věcí ČR, na třetím setkání členských států, Managua, Nikaragua, 19. září 2001. V únoru 2002 se A.Slabý stal českým velvyslancem u OSN v Ženevě

^[3] Prohlášení Alexandra Slabého, ředitele Sekce multilaterálních vztahů, Ministerstva zahraničních věcí ČR, na třetím setkání členských států, Managua, Nikaragua, 19. září 2001.

^[4] Dopis Josefa Vítka z Ministerstva zahraničních věcí, 25. února 2002.

^[5] Rozhovor s Josefem Vítkem z Ministerstva zahraničních věcí, 6. března 2002.

^[6] Fax od Josefa Vítka z Ministerstva zahraničních věcí, 15. dubna 2002.

^[7] Rozhovor na Ministerstvu zahraničních věcí s Richardem Máchou, náměstkem odboru mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky, Ministerstva obrany, Praha, 6. března 2002.

^[8] Dopis Jaroslava Tvrdíka, ministra obrany, koordinátorce ICBL Elizabeth Bernsteinové, 14. prosince 2001 (ref. 9474/2001-8764). Ministr obrany odpovídal na dopis, který ICBL zaslalo všem státům NATO, které jsou zároveň členskými státy Dohody o zákazu nášlapných min. V tomto dopise ICBL vyzívalo k zabránění všem unilaterálním krokům, které by vedly k použití nášlapných min. Zároveň členské státy vyzvalo k odmítnutí účasti v jakékoli vojenské operaci, kde by byly užity nášlapné miny. Ministr ve svém dopise vysvětlil, že “Česká republika jako suverénní stát, uznává právo ostatních států přijímat suverénní rozhodnutí v otázkách jako jsou přistoupení, podpis a ratifikace mezinárodních smluv, stejně jako implementace těchto smluv.“

^[9] Zprávy vydané na základě článku 7: zpráva vydaná 15. srpna 2000, platná pro období do 1. července

2000; zpráva vydaná 30. dubna 2001, platná pro období do 30. dubna 2001; zpráva vydaná 30. června

2001, platná pro období do 30. června 2001; a zpráva vydaná 3. května 2002 pro kalendářní rok 2001.

[10] Zpráva vydaná 2 . listopadu 2001 na základě článku 13 Doplňovacího protokolu II.

^[11] Více ve zprávě o Belgii v tomto vydání Landmine monitoru

^[12] Z dopisu Josefa Vítka z Ministerstva zahraničních věcí, 25. února 2002 a z rozhovoru 6. března 2002

^[13] Rozhovor na Ministerstvu zahraničních věcí s Richardem Máchou, náměstkem odboru mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky, Ministerstva obrany, Praha, 6. března 2002. Expertní skupina má 15 členů a tvoří ji zástupci Ministerstva obrany, Generálního štábu, Vojenského technického ústavu, Vojenské akademie v Brně a katedry vojenské výzbroje z university ve Vyškově.

[14] Více Landmine monitor 2001 str. 677.

^[15] Rozhovor s Alexandrem Slabým, ředitelem Sekce multilaterálních vztahů, Ministerstva zahraničních

věcí ČR , na třetím setkání členských států, Managua, Nikaragua, 19. září 2001.

^[16] Telefonní rozhovor s Josefem Vítkem z Ministerstva zahraničních věcí. 23. ledna 2002.

^[17] Fax od Josefa Vítka z Ministerstva zahraničních věcí, 15. dubna 2002.

^[18] Rozhovor na Ministerstvu zahraničních věcí s Josefem Vítkem z Ministerstva zahraničních věcí a Richardem Máchou, náměstkem odboru mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky, Ministerstva obrany, Praha, 6. března 2002.

^[19] Rozhovor na Ministerstvu zahraničních věcí s Josefem Vítkem z Ministerstva zahraničních věcí a Richardem Máchou, náměstkem odboru mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky, Ministerstva obrany, Praha, 6. března 2002.

[20] Více Landmine monitor 2001 str. 677.

^[21] Zpráva (formulář C) vydaná 2 . listopadu 2001 na základě článku 13 Doplňovacího protokolu II.

^[22] Zprávy vydané na základě článku 7: zpráva vydaná 15. srpna 2000, platná pro období do 1. července 2000; zpráva vydaná 30. dubna 2001, platná pro období do 30. dubna 2001; zpráva vydaná 30. června 2001, platná pro období do 30. června 2001; a zpráva vydaná 3. května 2002 pro kalendářní rok 2001; “Česká armáda dokončila likvidaci nášlapných min,“ ČTK, 15. června 2001; Prohlášení Alexandra Slabého, ředitele Sekce multilaterálních vztahů, Ministerstva zahraničních věcí ČR, na třetím setkání členských států, Managua, Nikaragua, 19. září 2001. Předtím, 31. března 2000, uvedl Alexandr Slabý odlišný údaj, podle keterého bylo 1 222 nášlapných min typu PP-Mi-Sr II zničeno ještě předtím než smlouva nabyla právní platnost (více Landmine monitor Report 2000, str. 626-627).

^[23] “Česká armáda dokončila likvidaci nášlapných min,“ ČTK, 15. června 2001. Kurs uvedený v této zprávě odpovídá stavu z 2. dubna 2002: 1dolar=30,35 Kč.

^[24] Zpráva vydaná 15. srpna 2000 na základě článku 7, platná pro období do 1. července 2000.

^[25] Zpráva (formulář B) vydaná 3. května 2002 na základě článku 7, platná pro kalendářní rok 2001.

^[26] Rozhovor na Ministerstvu zahraničních věcí s Josefem Vítkem, Head of Unit for Disarmament and Non-Proliferation, z Ministerstva zahraničních věcí a Richardem Máchou, náměstkem odboru mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky, Ministerstva obrany, Praha, 6. března 2002.

^[27] Zprávy (formulář D) vydané na základě článku 7: zpráva vydaná 15. srpna 2000, platná pro období do 1. července 2000; zpráva vydaná 30. dubna 2001, platná pro období do 30. dubna 2001; zpráva vydaná 30. června 2001, platná pro období do 30. června 2001; a zpráva vydaná 3. května 2002 pro kalendářní rok 2001

^[28] Zpráva (formulář B) vydaná 2 . listopadu 2001 na základě článku 13 Doplňovacího protokolu II; rozhovor na Ministerstvu zahraničních věcí s Josefem Vítkem z Ministerstva zahraničních věcí a Richardem Máchou, náměstkem odboru mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky, Ministerstva obrany, Praha, 6. března 2002. Další bývalé sovětské vojenské prostory v oblasti Mladá byly dekontaminovány na konci roku 2000.

^[29]“Dekontaminace UXO v České reublice,“ World EOD Gazette, Volume 4, číslo 2, srpen 2001, str. 5.

^[30]Zprávy (formulář C) vydané na základě článku 7: zpráva vydaná 15. srpna 2000, platná pro období do 1. července 2000; zpráva vydaná 30. dubna 2001, platná pro období do 30. dubna 2001; zpráva vydaná 30. června 2001, platná pro období do 30. června 2001; a zpráva vydaná 3. května 2002 pro kalendářní rok 2001

^[31] Osobní návštěva Josefa Vítka z Ministerstva zahraničních věcí; a kapitána Petra Laštůvky a plukovníka Jiřího Kadlece z odboru Pyrotechnické asanace Ministerstva obrany; a Landmine monitor researcher, 7. března 2002.

[32] Dopis Josefa Vítka, Head of Unit for Disarmament and Non-Proliferation, z Ministerstva zahraničních věcí,
25. února 2002.

^[33] Václav Postolka, “Konverze a opětovné využití bývalého vojenského výcvickového prostoru Ralsko,

“Časopis české geografické společnosti“, vydání 3, 1998, str. 285-299; rozhovor se starostou Jindřichem

Solcem, radnice v Ralsku, Ralsko, 7. března 2002.

^[34] Dopis Josefa Vítka z Ministerstva zahraničních věcí, 25. února 2002.

^[35] Rozhovor s Milanem Kollárem, náměstkem odboru Pyrotechniky, Policejní prezidium, Ministerstvo vnitra, Praha, 6. března 2002.

^[36] “Miny nalezené ve Vltavě jsou pravděpodobně z Jugoslávie“, ČTK, 3. října 2001; Rozhovor s Milanem Kollárem, náměstkem odboru Pyrotechniky, Policejní prezidium, Ministerstvo vnitra, Praha, 6. března 2002.

^[37] Rozhovory pořízené na Ministerstvu zahraničních věcí s Dr.Miroslavem Tumou a Josefem Vítkem z Ministerstva zahraničních věcí a podplukovníkem Jozefem Trabalíkem a kapitánem Petrem Beyerem z Ministerstva obrany, Praha, 19. února 2001; Rozhovor s Milanem Kollárem, náměstkem odboru Pyrotechniky, Policejní prezidium, Ministerstvo vnitra, Praha, 6. března 2002.

^[38] Rozhovor na Ministerstvu zahraničních věcí s Josefem Vítkem z Ministerstva zahraničních věcí a Richardem Máchou, náměstkem odboru mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky, Ministerstva obrany, Praha, 6. března 2002.

^[39] Rozhovor na Ministerstvu zahraničních věcí s Josefem Vítkem z Ministerstva zahraničních věcí, Praha, 6. března 2002.

^[40] Rozhovor na Ministerstvu zahraničních věcí s podplukovníkem Richardem Máchou, náměstkem odboru mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky, Ministerstva obrany, Praha, 6. března 2002. Paragraf 221, který upravuje zdravotní pojištění pro zaměstnance armády se novelizuje v souvislosti s přípravami na profesionalizaci české armády.

[41] Zpráva o ČR vypracovná US Department OF State, Bureau OF Democracy, Human Rights and Labor, “Country Reports
on Human Rights Practices 2001“ (Washington DC: Department OF State, 2001),
více na: www.state.gov/g/drl/rls/hrrpt/2001/eur/8243.htm

^[42] Dopis Josefa Vítka z Ministerstva zahraničních věcí, 25. února 2002 a rozhovor na Ministerstvu zahraničních věcí, Praha, 6. března 2002.

^[43] Zpráva (formulář E) vydaná 2 . listopadu 2001 na základě článku 13 Doplňovacího protokolu II.

[44] “Ochranná obuv proti výbuchu – model Zeman,“ leták distribuovaný na zasedání Stálého výboru v lednu 2002.
Rozhovor s Josefem Vítkem na Ministerstvu zahraničních věcí, Praha, 6. března 2002; více na
www.zemamanshoe.com/zemanam